Prošel jsem toho celkem dost. Jsou týmy, na které strašně rád vzpomínám a samozřejmě kluby, kde jsem nabral nové zkušenosti, ale nebylo to tam úplně v pohodě.

 

Popiš jak se vyvíjela tvoje kariéra v ČR, kdy jsi se rozhodl odejít do Polska, kdo za tvým přestupem stál a kam jsi přestupoval?

Po tom, co jsme v Hradci zdobili mistra České republiky v kat. U19, jsem se rozhodl jít cestou ČFL. V této soutěži jsem hrál s bývalými ligovými hráči, trénoval pod skvělými trenéry. Byla to pro mě ta nejlepší škola. Soutěž byla tvrdá, nekompromisní. Rozhodně lepší než nějaká Juniorka. Moc rád na to vzpomínám. Samozřejmě jedno angažmá musím vyzdvihnout. Viktorii Žižkov. Hrát za ní, byť jen půl roku, to byla čest a radost. Mezitím jsem si odskočil do dvou angažmá v druhé nejvyšší soutěži. Byl to Kolín a Vyšehrad. Obě dvě angažmá byla jeden velký výsledkový propadák, a s profi fotbalem to mělo hodně málo společného. Celou dobu jsem měl jeden velký sen. Hrát v Hradci ligu. Snil jsem o tom od 15 let. Možnosti jsem měl dvě. Ve 20 letech, po půl roce v ČFL, kdy jsem nebyl ještě absolutně připravený na profesionální soutěž. Po třech letech otloukání v ČFL, jsem si vyválčil zájem trenéra Pilného, který mě pozval do přípravy. Zvládl jsem ji velmi dobře. Cítil jsem se skvěle a sahal po základní sestavě. Nejen podle mě, jsem v ní měl být. Bohužel, byl jsem jediný stoper bez smlouvy, čtyři už ji měli a ještě přišel největší transfer toho léta- Pavel Krmaš. Pakoval jsem se na Vyšehrad s tím, že se v zimě vrátím opět bojovat. Nikdo se mi neozval. Tím pro mě Hradec skončil a teď se tomu už jen směji. Nicméně, s respektem. Všechno mi to dalo opravdu hodně, za což jsem vděčný.

 

Do Polska jsem se rozhodl jít ve velmi těžké situaci, po postupu s Viktorií Žižkov do druhé ligy, s garancí velmi dobré pozice v týmu, nicméně s nejistotou, že nebudu mít na nájem. Ozval se mi ještě Sokolov, za tu nabídku ještě zpětně děkuji, byla totiž velmi dobrá. Pamatuji si na solidní chování sportovního ředitele p. Provazníka. Po všech pro a proti jsem dal na mého manažera Libora Páva a šel do neznáma. Do třetí polské ligy, do Rakowa Czestochowa. A bylo to dosavadní nejlepší rozhodnutí v mé kariéře.

 

Jak se to vyvíjelo v Polsku. Řeč, komunikace s trenérem, kdo ti pomáhal, jak bydlíš ...

Začátky v Polsku byly těžké. Jak jinak v cizí zemi. Ulehčení pro mě bylo, že jazyk je velmi podobný a taky jsem na to nebyl sám. Do týmu přišel Lukáš Ďuriška z Trenčína a sportovním ředitelem byl na začátku všeho čech, David Balda. Zvládali jsme to tak nějak společně. Prvních 14 dní jsem tápal, mluvil jen anglicky. Po tom jsem se do toho začal dostávat. Přišel jsem tam jako posila a trenér na mě sázel od začátku. Cítil jsem to. Poměrně rychle jsem si vybudoval silnou pozici i v šatně a v hledišti, a to díky dobrým a stabilním výkonům. To je ze všeho nejdůležitější. Dnes už po roce a půl mluvím, čtu i napíšu si cokoliv polsky. A co se týče bydlení, měl jsem požadavky, že chci moderní byt nedaleko stadionu a nejlépe s parkem pro naší fenku. To klub do 14 dnů zařídil a od té doby zde bydlím.

 

Jak jsi si užil postup do 1. ligy a jak si vedete?

Postup do 2. nejvyšší soutěže byl velkolepý, nezapomenutelný. O to víc, že jsme udělali mistra. Pro ten klub a hlavně fanoušky, to znamenalo opravdu moc. Postoupili jsme po 17 letech a viděl jsem i ty nejtvrdší fanoušky se slzou u oka. Oslavy se táhly několik dní a třešničkou na dortu byla jízda na střeše autobusu po městě na jedno z náměstí, kde byla velká stage, mnoho fanoušků a písnička We are the champions. Tak, jak jsem si to vždycky přál.

 

Po oslavách byla krátká dovolená a po ní návrat do práce a příprava na novou soutěž. Po rozpačitém začátku jsme se rozjeli a jsme se ztrátou 3 bodů na lídra, čtvrtí. Máme nejvíce nastřílených branek v soutěži a teď už máme opět jen ty nejvyšší cíle.

 

Jak jde porovnat polský a český fotbal/diváci, zázemí, materiálně vybavení atd./ ?

Absolutně se nedá porovnat zájem fanoušků a celkově veřejnosti o fotbal. Netvrdím, že v polské lize hrají lepší týmy než v té české. Ale profesionální marketing Canalu+, společně s krásnými stadiony, z toho udělali unikátní produkt, který je srovnatelný s nejlepšími soutěžemi v Evropě. Mimochodem naše druhá liga je taky vysílána Polsatem, máme vlastní “Dohráno”, a mediálně je to na úrovni naší nejvyšší soutěže. Celkově je velký rozdíl mezi vedením obou fotbalových asociací. Co v něm ti lidé chtějí dokázat. O tom ale nebudu ztrácet čas, my v Česku bychom se měli hodně rychle vzpamatovat.

 

Náš klub je vedený velice ambiciózním majitelem, který si vybral velmi kvalitní a profesionální trenérský štáb. To je pro mě nejdůležitější. Hrajeme však na velmi starém stadionu, kde je nepěkné zázemí. Stadion je města a to se bohužel z politických důvodů do podpory klubu a opravy stadionu nehrne. Cítím, že až se majitel doopravdy naštve, postaví si vlastní nový stadion:)

 

Sleduješ český fotbal?

Ano, samozřejmě. Nicméně jen sestřihy nejvyšší soutěže a mrknu se, jak hráli o víkendu moji kamarádi ve svých týmech. A reprezentaci, když tedy nehraje v Kataru.

 

Jaké jsou tvé cíle do budoucna a jak se o tebe stará tvůj agent? 

Mým nejbližším sportovním cílem je vyhrát nejbližší zápas a připravit se na něj jak nejlépe umím. Můj nejbližší sportovní dlouhodobý cíl je postup s Rakówem do Ekstraklasy. Doufám, že to zvládneme už tuhle sezonu, jinak mě majitel bude muset přivázat řetězem na tom starým stadionu, i když on je vlastně v klidu. Karty má v ruce on, protože kontrakt tu mám do roku 2020. Ale říkám, chci do Ekstraklasy, a mým snem je hrát ji s Rakowem. Můj osobní cíl je vybudovat si v průběhu kariéry takovou pozici, kdy se já rozhodnu v klidu, co a kdy budu po kariéře dělat a nic mě nebude tlačit. Můj agent, kterého mám už 8 let, se o mě stará jako velmi dobrý přítel, dřív skoro jako otec. A to je pro mě velmi důležité. Není důležité nechat si napovídat hory doly a pak po podpisu spolupráce o agentovi neslyšet. Pro mě je důležité, mít v agentovi oporu a vědět, že mu mohu zavolat 24 hodin denně, a on přijede i přes půl světa. Že s ním jsem denně v kontaktu a řešíme věci nejen před přestupovým obdobím.. a mít agenta, který je silný při vyjednávání, samozřejmě v neposlední řadě. Ale priorita je pro mě lidskost a upřímnost. A to Libor Páv má a díky tomu je mým přítelem, agentem, už dlouhá léta.

 

 Od minulého léta nově spolupracujeme s kluky z J&K Prosport, kteří přinášejí na český trh unikátní servis pro hráče. Já nejvíc využívám finanční a investiční poradenství, učení jazyků on-line a při dovolené se udržují s kondičním trenérem Ondrou Krajákem. Starají se také o můj marketing a budování mé značky. Spolupráci s nimi doporučuji všem, stojí to za to.