Olomouc pustila bratry Ševčíky. Oba už patří druholigovému Sokolovu

Pořádnou šanci v mateřské Olomouci nedostali, do prvního týmu se neprobojovali, a tak fotbaloví sourozenci Ševčíkovi už patří druholigovému Sokolovu. Dvaadvacetiletý stoper Ondřej, který na západě Čech hostoval v minulé sezoně, podepsal s Baníkem tříletou smlouvu. O dva roky starší útočník Adam přišel jako volný hráč a upsal se do 30. června 2018.
 

Po vydařené sezoně mohl Ondřej Ševčík doufat, že si jej trenér Sigmy Václav Jílek vytáhne aspoň do prvoligové přípravy.

Zvlášť když po odchodu Šindeláře sháněl stopera, ale nakonec jej našel v Romanu Polomovi.

„Přestup do Baníku vnímám jako krok dopředu. Z Olomouce jsem chtěl odejít už delší dobu, neviděl jsem tam pro sebe budoucnost, asi se mnou ani moc nepočítali,“ řekl klubovému webu Sokolova střední obránce, jenž v uplynulém ročníku nastoupil ke 27 zápasům a byl defenzivním pilířem týmu, kterému pomohl k záchraně v soutěži. „Minulá sezona mě hodně posílila, hodně mi toho dala. Odehrál jsem snad osmdesát procent zápasů a v podstatě tři čtvrtiny sezony jsme byli pod tlakem a bojovali o každý bod.“

Přestupy

Jak se mění soupisky jednotlivých mužstev

Chválil jej také trenér Vítězslav Hejret: „My jsme měli u nás už Šindeláře i některé trenéry, kteří v Olomouci působili. Teď máme Ondru Ševčíka, je to podobný typ jako Šindy. Pokud hrají, tak do toho dávají prvky z olomouckého fotbalu, které jsou pozitivní. U nás se rozehrává. Tím, že může hrát pravidelně druhou ligu, je čím dál tím lepší. Zase na druhou stranu víme, jaký je to potom skok do první ligy. Ale jsme s ním velmi spokojení.“ Skok do první ligy zatím bývalý mládežnický reprezentant neudělal, ale potenciál ukazuje.

Rozvíjí ho nově i někdejší skvělý záložník Pavel Horváth, který rozšířil realizační tým Sokolova.

Největší ocenění pro Ondřeje Ševčíka se zatím fotbalu přímo netýká: před čtyřmi roky byl oceněn Cenou fair play Českého olympijského výboru za záchranu života svého spoluhráče, kterého při rozcvičce před zápasem v Opavě postihl epileptický záchvat.

Jako jediný na hřišti věděl, co má dělat. „Zničehonic dostal můj spoluhráč epileptický záchvat. Já jsem k němu přiběhl a zaklonil jsem mu hlavu. Díky tomu mohl dýchat. Pak jsme čekali na příjezd sanitky.“ Že má kamarád epilepsii, nikdo z fotbalistů nevěděl. A nevěděl to ani on, záchvat zřejmě vyvolalo předchozí zranění.

„Stalo se mu to poprvé. Ani on nevěděl, že by něco takového mohl mít. Jen asi týden předtím si zranil hlavu, měl slabý otřes mozku, nic víc. Zničehonic spadl na zem. Až potom jsme se dozvěděli, že se mu udělalo špatně,“ vyprávěl zachránce, jenž vystudoval Církevní gymnázium Německého řádu a základy první pomoci si pamatuje ze zdravovědy.

Teď bude chtít ukázat, že Olomouc udělala chybu, když se ho s lehkým srdcem vzdala.

Zdroj: http://fotbal.idnes.cz/

foto: foto: Václav Šlauf, MAFRA